Velmi vzácný portrétní typ pro tento ročník - v Kahntově katalogu je popsán jako "široká hlava", ale je v něm popsán pouze pro ročník 1756 (Kahnt 689.d).
Velmi pěkný stav zachování. Čerstvá mince z mincovny.
Typ neuvedený ve studii Petera Anuszyczyka. Podle autora proto, že se jedná o dobový pruský padělek v neprospěch polského emitenta. Emise typu běžného efraimu, ale z jiné dílny. Pan Peter na základě rozboru stylu mince spekuluje, že by se mohlo jednat o Pribusovy ražby. Rytce, který začal pracovat v lipské mincovně v roce 1752, která tehdy razila mince pro polského krále. V roce 1756, po obsazení Saska Prusy, přešel pracovat do pruské mincovny v Magedburgu. Je velmi pravděpodobné, že zde využil své zkušenosti z Lipska při přípravě razidel pro polské mince a vytvořil jedno pro Prusy.
Charakteristickým znakem této emise je podle pana Piotra Anuszczyka mimo jiné 5 řemdihů na královském rameni, které se vyskytují pouze na tomto typu. Všechny ostatní orty mají obvykle 4, resp. 3-1/2 řemínku, takže se možná jednalo o záměrný rozlišovací znak pro zasvěcence té doby.
Cituji slova pana Petera Anuszczyka: "Jedná se o velmi zajímavou minci jako přesný dobový padělek".
Nepochybně se jedná o velmi zajímavý a vzácný ort. Ten současný je zachován v krásném stavu.
V případě této mince považujeme teorii předloženou panem Piotrem Anuszczykem za zajímavou hypotézu, která nepochybně vyžaduje ještě další výzkum, odkazy na pramenné materiály a metrologické studie. Ta může být pro celou emisi velmi relevantní, neboť vizuálně a vnějškově se typ přesto jeví jako plnohodnotná emise, a ne jako v případě typických efrimů, kde je fakt emise z kovu nižší ryzosti patrný "od oka".
Výše uvedenou teorii zde předkládáme jako zdůvodnění absence tohoto typu při podrobném studiu ortů Augusta III. podle něj.
